Zajímá Vás v kterých místech Moravy se nejlépe hraje na ulici? Už jste slyšeli o Rožnově pod Radhoštěm? Frýdku-Místku? A víte, že se dá buskovat i na nejvyšší hoře Beskyd, Lysé hoře?
Brno
Studenstké město s otevřeným srdcem. Brno je k hraní na ulici velmi přívětivé a dle mého je to nejlepší město pro získávání kontaktů přímo z ulice. Policisté jsou hodní, radnice hraní podporuje. Buskovat se dá kdykoli po celý týden, i včetně víkendu. Za Brno jsem ohromně vděčný, hraji zde už přes 4 roky.
Brno však má své mouchy - některé obchody přes den pouští hlasitou hudbu, nejlepší fleky jsou někdy zabrané jinými muzikanty, a když už se konečně někam postavíte, zjistíte, že to někoho ruší. Já tak nejvíce muzicíruji pozdě večer, na hranici zákona, kdy je v ulicích klid a uspěchané tempo bílého dne je nahrazeno uvolněnou večerní atmosférou.
Jaké místa k hraní doporučuji? Česká, Náměstí Svobody, Masarykova. A pokud čekáte na vlak a nemáte co dělat, zamiřte buskovat do podchodu pod hlavním nádražím. Je tam nejvyšší koncentrace chodců v Brně. Pokud si však potrpíte na krásu, zamiřte na roh minoritská-jánská. Ovšem jen v případě, že v tamním kostele není bohoslužba, což zjistíte nasloucháním u kostelní brány.
Ostrava
“Region razovity” zná velmi málo kvalitních hudebníků. Na ulici spíše potkáte “pouliční somráky” - osoby, u kterých se divíte, že hrají už několik let, a stále nic neumí. Můj kamarád na adresu jednoho z nejznámějších somráků s harmonikou poznamenal: “Jemu lidi platí za to, aby přestal hrát.”
Pokud tedy Ostravě ukážete, že ulice může být prostorem profesionálních muzikantů, setkáte se s příjemně překvapenými tvářemi kolemjdoucích. Mnozí z nich se s Vámi dají do řeči. Ostrava odměňuje kvalitní hudbu štědře. Se strážníky nebyl nikdy žádný problém, za dva roky, kdy jsem v Ostravě hrával, na mě přišli jen jednou s tím, že je někdo zavolal. Když jsem se byl letos v březnu ptát na stanici, jak je to s hraním na ulici, bylo mi řečeno, že pokud nebudu mít žádný transparent, můžu klidně hrát a předávat hudbou radost.
Rada pro Buskera? V Ostravě zvolte správný čas. Po šesté, někdy i páté hodině večerní se město pomalu vylidňuje. O víkendech a svátcích je v ulicích pusto a prázdno. Raději volte dopoledne a pozdní odpoledne.
A kde hrát? Mé nejoblíbější místo je roh Puchmajerova - Zámecká. Kupodivu většina hudebníků hraje přímo na náměstí, což je také dobrá varianta, ale musíte si dát pozor, abyste svou hudbou neobtěžovali obchodní dům. Pak na vás totiž přijde velký zlý pán z ochranky… A pokud máte rádi underground, doporučuji Frýdlanské mosty (zastávka Náměstí republiky)
A pokud vás při buskingu potká jeden ze somráků, nedivte se, že vás automaticky začne brát jako sobě vlastní, a z dobré vůle Vám nabídne nocleh ve své rozpadlé chatrči.
Rožnov pod Radhoštěm
Nádherné valašské město, které pouliční hudbu vítá. Busking je zde absolutní raritou, které si však přátelští rožnováci cení. V Rožnově jsem hrál několikrát, vždy přímo na náměstí. V zimě i v létě, pokaždé to bylo parádní. Rožnováci mi věnovali milé úsměvy, upřímný zájem a pár hodnotných mincí k tomu.
Frýdek-Místek
Místek se nachází na rozhraní Rožnova a Ostravy - jak geograficky, tak pouličně. Pro busking je zde ideální podloubí Místeckého náměstí, nejlépe v místě, kde se protíná s průchodem, který nabízí skvělou akustiku. Mějte na paměti, že místečáci nejsou na busking zvyklí - někteří se s Vámi dají do řeči, někteří na vás budou nevěřícně koulit oči. Většina vás však podpoří, jak slovem, tak mincí.
Doteď vzpomínám na to, jak jsem v Místku hrál uprostřed tuhé zimy. Bylo -10°C a já měl 30 minut času. Zachumlané místečáky má hudba šokovala. Za dvacet minut jsem si vydělal na oběd a lístek do Ostravy. A co mě potěšilo nejvíc? Ze zdravé výživy vyběhla prodavačka, mladá slečna v tričku. V té zimě přiběhla, ocenila můj odvážný počin dvacetikorunou, a pelášila zase zpátky do tepla. Dokážete si asi představit, jak moc to bylo milé.
Lysá Hora
Velmi netradiční lokace pro “hraní na ulici”. Buskingem na nejvyšší beskydské hoře jsem uzavřel rok 2012. Byl konec prosince - sněhu všude plno, stromy obalené ledem. S kamarády jsme se vyšplhali na vrchol a já vybalil svou píšťalu. Krátký busking mezi metrovými závěji. Mrznoucí ruka mi dovolila 15minutovou hru. Během této čtvrthodinky mě minuly desítky turistů, jedna větší skupinka lidí mě poslouchala. Ke konci mého hraní jeden z mužů ze skupinky přišel, a do zasněženého klobouku mi hodil obrovskou hrst drobných mincí, které vybral od všech svých přátel...
